Facebook Instagram

Den řezníků na dvorku Bokovky

325
18. listopadu 2019 Autor: Klára Kvitová Foto: Jan Červenka

V roce 1310 spojili pražští řezníci své síly, aby svými sekerami ubránili Prahu před korutanskými žoldnéři. Za odměnu se mistr řeznický stal dokonce primátorem! Dnes je sice dobojováno a změny na radnici se taky neplánují, ale řezníci z různých pražských řeznictví se spojí znovu, aby kultivovali své řemeslo. 1.12. na dvorku Bokovky společně oslaví Den řezníků.

„Chceme obnovit tradici, v jeden den se potkat a společně oslavit české řeznické řemeslo. Vybrali jsme si takové kolegy z oboru, kteří si na řezníky nehrají, ale skutečně jimi jsou. Dělají svou práci poctivě a ctí česká plemena i suroviny. Zkrátka sdílíme s nimi stejnou filosofii. Akci plánujeme opakovat každý rok, a kdo ví, třeba se jednou dostane i do kalendářů,“ směje se František Kšána z Našeho masa, v jehož hlavě se nápad zrodil. 

Stejně to vidí Martin Klouda z řeznictví Maso Klouda: „Jsme na své řemeslo pyšní a chceme, aby se do oboru vrátily tradiční technologické postupy. Jsme přesvědčení, že se tahle akce v budoucnu přetvoří v pravidelné setkání všech řezníků, kteří svou práci dělají s láskou.“

Na dvorku Bokovky se sejdou lidé z řeznictví Naše maso, Kantýna, Maso Klouda, Masology a řeznictví Branická. Nabídnou své oblíbené výrobky, takže budete moci ochutnat průřez tím, co dnešní řezníci umějí.

Všechny podrobnosti o akci se dozvíte na Facebooku Našeho masa: https://www.facebook.com/events/985961751784257/

Řezník pražským primátorem

V roce 1310 vládl Čechům král Jindřich Korutanský, jenže svou politickou neschopností přivedl zemi do bídy a zmatků. Česká šlechta se proto postavila na stranu kněžny Elišky Přemyslovny, jíž byl vybrán za muže Jan Lucemburský. 

Když 28. listopadu dorazil před zdi Starého Města pražského s úmyslem zaútočit na město, byli to právě řezníci, kteří mu dne 3.12. 1310 pomohli ubránit se proti korutanským žoldákům. Bojem je odehnali od brány svatého Františka, řeznickými sekerami prosekali městskou bránu a umožnili tak Janovi vstup do Prahy. 

Za to král řezníkům udělil vysoké ocenění – směli mít na červeném praporu nebo na štítu bílého lva bez korunky a s jedním ocasem a také pečeť s podobným lvem. Mistra řeznického, který stál v čele bojujících řezníků, Jan Lucemburský dokonce jmenoval pražským primátorem.

Řeznickému cechu byly veškeré jeho výsady potvrzeny i dalšími panovníky. Díky králi Sigmundovi v roce 1437 přibyl lvu na červeném praporu další ocas a koruna. Později, za krále Jiřího z Poděbrad byla tato privilegia ještě povýšena o to, že mohl být červený prapor nošený přímo za praporem městským.

Záchrana řeznického kostela

Řezníci toho dne také zachránili kostel svatého Jakuba, kterému se od té doby říká „řeznický“, před drancujícím davem. Podobných záslužných skutků měli pražští řezníci na kontě celou řadu a král jim za ně uděloval nebývalé výsady a práva. Svatý Jakub je dodnes považován za patrona tohoto řemesla a v kostele je stále viditelná nástěnná malba, která znázorňuje bojující řezníky.

Zdroj: Radoš, Josef -Řezníci a uzenáři ve světle věků. Radoš, Josef. Praha : Agral-Praha, 2006. 223 s., fot. ISBN:80-239-5954-9

ROŠICKÝ, Václav. Řeznictví a uzenářství. Vydání 2. Tábor: OSSIS, 2015. ISBN 978-80-86659-47-3.

Mohlo by vás zajímat
10 + 1 zabijačková pochoutka, kterou musíte vyzkoušet

Od mozečku po kopýtko!

Více zde

Bryndáček

Načíst další článek...